Zámek je obvykle rozsáhlá, umělecky bohatě zdobená, velkolepá budova, která sloužila šlechtickým rodům a později též členům velkoburžoazie jako reprezentativní a pohodlné sídlo. Množství zámků vychází ze základů hradní a někdy také klášterní koncepce, liší se však tím, že postrádá opevnění.
Zámek Libá (dříve též Liebenstein) stojí na vyvýšenině nad Libským potokem v jihovýchodní části obce Libá, nedaleko Františkových Lázní v západních Čechách. Hrad a obec vznikly okolo poloviny 13. století. Roku 1264 je zmiňován Ruprecht z Nového Liebensteina, čímž je doložena existence hradu. Na sklonku 13. století rod Liebensteinů vymřel a hrad byl pobořen. Roku 1346 panství i se zničeným hradem získal chebský měšťan František Goswein a obnovil ho. Roku 1425 panství získal rod Cedviců, který ho i s hradem vlastnil až do 20. století. V 18. století byl goticko–renesanční hrad postupně přestavěn na barokní zámek. Roku 1912 Benno Cedvic prodal panství Leopoldu Hauserovi. V roce 1945 bylo panství zkonfiskováno státem, zámek velmi trpěl a koncem 80. let byl těžce poškozen požárem. V současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí.
Krásný Dvůr je barokní zámek ležící ve stejnojmenné vesnici ležící v Ústeckém kraji v okrese Louny. Je obklopen rozsáhlým parkem pocházejícím z konce 18. století, jedním z nejkrásnějších v Čechách.
Historie zámku
První písemná zmínka o Krásném Dvoře pochází z roku 1295 v souvislosti s majitelem Vilémem z Krásného Dvora. Další z majitelů Václav Pětipeský z Chýš začal v místech dnešního zámku budovat tzv. Horní tvrz, tuto stavbu však již nikdy nedokončil. Roku 1547 byl popraven jako jeden z viníků odboje proti Ferdinandu I. Ve stavbě pokračoval až další z majitelů, Jan ml. Mašťovský z Kolovrat, který v 16. století tvrz přestavěl na renesanční vilu. Ta tvoří základ půdorysu dnešního zámku dodnes. Roku 1649 zámek koupil Heřman Černín z Chudenic, tomuto rodu zámek patřil až do roku 1939. Do konce 17. století zámek chátral. František Josef Černín zámek přestavěl v letech 1720 - 1724 do barokní podoby podle návrhu architekta F. M. Kaňky.
Černínovi na stavbě zámku velmi záleželo, neustále návrhy upravoval, roku 1722 dokonce některé ze staveb nechal strhnout, protože neodpovídaly jeho představám. Kamenické práce zajišťoval Matěj Merkl z Petrohradu, tesařské místní mistr Merkl. V letech 1788 - 1793 zahradní architekt Rudolf Födisch upravil původní bažantnici o rozloze 96ha na přírodní anglický park. V parku bylo postaveno mnoho drobných staveb jako Panův templ, osmiboký čínský pavilón, Červená myslivna, vyhlídková věž se sochou generála Karla Schwarzenberka. Za druhé světové války zámek sloužil jako úřad a jednu dobu i jako rekreační středisko Joachima von Ribbentropa. Po osvobození byl zámek štábem sovětských vojsk, pak patřil ministerstvu zemědělství a pak národní kulturní komisi. Už v padesátých letech byl zámek zpřístupněn veřejnosti.